Zpravodaj ÚAMK ČR - Závody do vrchu

Previous Next

Rozhovor: Závodník Zdeněk Kučera

Zdeněk Kučera, dvaatřicetiletý závodník pocházející z Litovle, mimo jiné olomoucký podnikatel, kterého jsme v dřívějších letech mohli vídat při amatérských závodech, jezdil poctivě i Maverick Rescue Euro Cup a nyní jezdec České Trofeje. Jistě si ho pamatujete s vozem Renault Laguna, v současné době přesedlal a rozhodl se pro stroj Nissan 200SX.

Není to většinový milovník bavoráků a podobných značek, ale chtěl mít závodní vůz, který bude atraktivní a to se mu každopádně povedlo, v poslední sezóně i jeho designem. Zdeněk Kučera má velkou spoustu fanoušků, zejména proto, že jeho jezdecký styl je pro diváky velmi atraktivní, anebo proto, že v parkovišti závodních strojů dělá vždy to nejlepší mojito!

Zdeňku, jak ses k závodění dostal? Byl to Tvůj sen jednou usednout za volant závodního vozu nebo jsi dostal nějakou lákavou nabídku?
Vždy to byl můj sen, ostatně asi jako každého chlapce, chlapa. Jenže časově a ani finančně to nebylo možné. Ve svých 25letech jsem poznal Vaška Janíka a stal jsem se jedním z jeho sponzorů, po pár závodech a návštěvách u něj na dílně bylo vymalováno a řekl jsem si, že to prostě musím zkusit a jezdit.

Všichni, kdo sledují aktuální dění na domácích kopcích, vědí, že Dobšinský kopec byl nejspíš posledním závodem v Tvé letošní sezóně. Rozhodla tak havárie při nedělních jízdách. Spoustu fanoušků by zajímalo, jak ses ven z tratě dostal. Můžeš nám prozradit, co bylo příčinou nehody a jaké jsou další plány se závodním vozem?
Přesně tak, letos mám už po sezóně, naštěstí mám velký bodový náskok a i přes neúčast na dalších závodech jsem vyhrál svoji třídu. Co se stalo, bohužel jsem si vůl nepřezul zadní pneumatiky, ty byly po smrti a nedržely na cestě, tím pádem jsem vylétl a bylo po všem.

Co je Tvou metou v závodech do vrchu? Přesedláš jednou do nějakého silnějšího 
vozu, třeba bez střechy? Nebo jsou vůbec kopce cílem v Tvém závodním působení?

Vždy mě zajímalo, jaké to je, usednout do nějaké placky nebo něčeho podobného, dokud ale nebudu mít naježděno, nebudu mít pořádné zkušenosti, tak do toho určitě nesednu. Kopce mám rád, baví mě to nebezpečí na přírodních tratích. Pokud by se ale našel sponzor a ten by řekl, tady máš techniku, jezdi jinou disciplínu, určitě bych se nebránil.

Letos jsi odjezdil spoustu závodů, řekni, který v Tobě zanechal nejvíc? Jaký závod byl pro Tebe nejhezčí? Ať už tratí, zázemím, organizací nebo třeba atmosférou?
To je těžká otázka, každý závod má něco. Miluju šum a davy lidí v Náměšti, depo je tam bomba, stejně tak domácí ECCE HOMO, kde za mnou chodí spoustu fandů z blízkého okolí. Zmiňovaná Dobšiná má taky fantastickou rychlou trať a zajímavé depo. Letos je pro mě vše nové a poprvé, takže já si užívám všechny tratě, všechny závody.

Co bys vzkázal fandům našich domácích jezdců a kde se s Tebou můžou vidět?
Určitě se uvidíme ve Šternberku 8. a 9. září na závodech, jinak budu v garáži chystat auto na další sezónu. A co bych vzkázal fandům? Je fajn, že jich je tolik, i když nejsou vrchy zrovna mediálně známé, a když ano, tak je to pořád o těch stejných jezdcích, no co už. Ať nadále chodí, užívají si závody stejně jako já a fandí o sto šest. Jezdíme přece i pro ně.

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se ta další sezóna naplno vydaří!