Zpravodaj ÚAMK ČR - Cyklotrial

Pohoda na vsi

S Youth Games už jsme navštívili různě velká města a náměstí, sportovní areály i trialparky na kraji lesa. Tentokrát nás čekaly závody na malé vesnici. A to se vším všudy. Nechybělo seno, kravka ani místní dobrovolní hasiči. Jo, a taky samozřejmě soutěžní sekce.

Těch bylo nachystáno šest a byly od sebe, co by kamenem dohodil. Tři využívaly tréninkový miniparčík u Pochtiolů na dvorku (respektive na sousední volné parcele), další dvě vznikly na ulici „v předzahrádkách“ a poslední strategicky zavedla závodníky přímo k bufetu. Nejvíc zaujala kreativita, s jakou byly překážky postavené. V jedné sekci na závodníky čekal dřevěný traktor i s kolama a vlekem a aby toho nebylo málo, pásl se vedle něj dřevěný kůň, kráva a koza (teda, aspoň doufám, že to byla tato zvířata). O kus dál stál opravdový slaměný hrad i s věžemi – měli jste vidět, jak se místní děti těšily, až bude konečně po závodě a budou smět vzít slámu útokem! Kládovka hned vedle ukázala, že i z kmenů nakrácených na dva a půl metru lze postavit super zajímavý úsek, zvláště když hned za plotkem má soused složené hraničky naštípaného dříví na zimu a estetický dojem korunuje pobíhající ovčácký pes (naštěstí také za oním plotem). Banner našeho sponzora, Lesů ČR, do takovéto sekce výborně pasoval 🙂

Sobotní závod byl pro Žižkovo Pole premiérou a zároveň derniérou. „Poprvé a naposledy. Brali jsme to jako Markovo rozloučení s mládežnickou kariérou. Chtěli jsme u nás lidem ukázat, co to vlastně děláme za sport a to se myslím povedlo“, řekl po vyhlášení výsledků Tomáš Pochtiol. Na jednu stranu mu rozumím, ostatně, skoro všichni bezprostředně po závodě říkáme, že už nikdy více 🙂 Na druhou stranu je mi to trochu líto, protože soutěž v Žižkově Poli měla opravdu výbornou atmosféru.

V každém případě před Pochtíkama klobouk dolů: soutěž byla vzorně připravená, pásky jako podle pravítka, trávníky kolem a parkoviště posečené jako na golfovém greenu, přehledné značení příjezdu, výborný bufet i domácí buchty… Zkrátka co mohli pořadatelé ovlivnit, to si pohlídali. Co ovlivnit nemohli, bylo počasí. „Dva měsíce tady nekáplo a teď tohle!“, lamentoval Tomáš, když v pátek ráno začalo pršet a celý den lilo a lilo. A s tím také klesala rtuť (nebo co tam dnes smí být) v teploměru: zatímco na začátku týdne teploty ještě lákaly ke koupání, v sobotu bylo na svetr a na větrovku. Koupaliště vedle tratí tak zelo prázdnotou. Černé mraky naštěstí zůstávaly během závodu nad západním obzorem a vyprahlá zem stihla páteční déšť vypít, takže podklad byl pevný a překážky také rychle osychaly.

Možná za to mohlo počasí, možná termín na konci prázdnin, ale účast jezdců byla nižší, než by si soutěž zasloužila. 46 závodníků bylo pro pořadatele trochu zklamáním, vyvážila to ale účast diváků: na domácího jezdce Marka Pochtiola se přišla podívat opravdu skoro celá vesnice.

Kompletní výsledky najdete zde.

© 2015 ÚAMK. All Rights Reserved. Designed By ÚAMK