Původní termín zněl: 2022, potom byla řeč o roce letošním a nakonec o příštím. Teď zní informace – do roku 2025 změní trojice provozovatelů mýtného
na chorvatských dálnicích – chorvatský automotoklub HAC, Bina Istra a Záhřeb-Macelj výběr mýtného. Celkem jde o 1300 kilometrů a je pochopitelné, že zásadní změna, tedy zbavení se mýtných bran, vyžaduje kromě jiného i mimořádné náklady.
Proč to všechno? Celkem je na dálniční síti, která je délkou srovnatelná s tou českou, bezmála 400 mýtných bran. Skrze ty nejvytíženější, jako je například Zagrab-Lučko projede za hodinu v letní sezóně 300 i více automobilů. Je tedy zcela přirozené, že na takových místech se na vrcholu léta tvoří kolony, ve kterých si můžete vystát i několik desítek minut. Což je v současnosti to jediné (po vstupu země do schengenského prostoru), co v podstatě zpomaluje dopravu na autostrádách. Není to situace nikterak tragická, ale například letos do poloviny srpna využilo dálnic na Jadranu přes 41 milionu vozidel, což představuje asi 12% meziroční nárůst. Jestliže bude podobný trend s ročním asi 10% nárůstem ještě několik let pokračovat, bude situace na dálnicích doslova kritická. Nezbývá tedy nic jiného, než hledat řešení.
Chorvatská vláda není přesvědčena, že řešení v podobě zavedení dálničních etiket je vhodný krok (nicméně je nesporně levnější), byť ho využívá například sousední Slovinsko. Druhá možnost zní – mýtné brány, jsou zjevně za svým zenitem. Zbývá tedy třetí možnost – nový kamerový systém, který bude kontrolovat podle státní poznávací značky, zda dotyčný zaplatil či nikoliv. Tento systém je v tom hlavním obdobný jako u nás nebo na Slovensku. Ovšem výpočet platby bude zcela jiný. Chorvatská strana bude nadále využívat platby za projeté úseky mezi jednotlivými, dnes stojícími mýtnicemi. Jen zmizí závory zpomalující jízdu. Volba právě tohoto systému je dána výsledky průzkumu mezi řidiči v roce 2019, kdy 70 % z nich chtělo platit jen za úsek, kterým projedou. Je zcela nesporné, že to se vyplatí těm, kdo využívají dálnice na kratší úseky, tedy místním motoristům. Naopak těm, kdo jezdí dlouhé trasy, se to prodraží. Podle některých zdrojů činí průměrná platba za 100 projetých kilometrů dálnice 6 euro.
Systém by mohl fungovat buď pomocí elektronické platby na konto daného správce dálnice s uvedením SPZ, nebo prostřednictvím aplikace chytrého telefonu. Je samozřejmě otázkou, zda nadále bude existovat rozdělení sítě chorvatských dálnic na trojici provozovatelů, či zda pro zjednodušení motoristů bude zaveden jeden účet. To by jistě bylo na místě.
Jak jsme uvedli, jedná se nákladnou záležitost a chorvatská strana se netají, že to dělá v drtivé většině pro cizince, kteří jejich zemi navštěvují, a proto žádají o financování systému také z evropské kasy. To je asi také důvod, proč se už nejméně tři roky o změně zatím jen mluví. Také ÚAMK už o záměru v minulosti informovala. Nyní se zřejmě realizace přiblížila k reálnému termínu, kterým je rok 2025. A co v konečném důsledku přinese? Přepokládaná průjezdnost místy dnešních mýtných bran se zvýší až 10 x.