Jeden z mnoha, přemnoha problémů, které v souvislosti s elektromobilitou nejen u nás v Čechách, ale obecně všude, neumíme vyřešit, zní: jak uhasit elektromobil?
Z praxe hasičů v Evropě se totiž ukazuje, že ani ponoření na 48 až 72 hodin do vodní nádrže ještě nezaručí, že se znovu následně požár nerozhoří. To mluvíme o té lepší variantě, kdy je možné vůz poměrně snadno zvednout a ponořit do nádrže s vodou, protože vůz vzplanul na volném prostranství.
Zcela jiná a mnohonásobně nebezpečnější je situace v garážích. V těch otevřených nadzemních je alespoň možný odvod spalin, tedy nebezpečného kouře, přirozenou cestou se také může dosáhnout snadnějšího snížení až extrémně vysoké teploty, která doprovází požár. O to vyšší, jedná-li se o požár na nabíjecím místě s přívodem elektrického proudu. Právě tam dochází k požárům v těchto druzích garáží nejčastěji. A teď si tohle všechno znásobte situací, kdy se jedná o uzavřené podzemní garáže s malým přístupovým prostorem, a to ještě ke všemu v obytných domech.
To všechno vede Hasičský záchranný sbor ČR k tomu, že je nutné urychleně přijmout zásadní legislativu, tedy pravidla, která by stanovila povinnosti provozovatelů garáží. Je zjevné, že zásadní rozdíl bude mezi tím, co lze udělat v již stávajících garážích, a jak by se stavebně měly změnit ty budoucí. V každém případě je zjevné, že je všude nezbytný moderní, pravidelně kontrolovaný systém indikace požárů. Dále je i ve stávajících objektech nezbytný efektivní systém odvodu kouře a systému ochlazování.
Následně je nezbytné především v okolí nabíjecích stanic v garážích vytvořit trvale volný prostor pro případný zásah hasičů. Také nelze stavět nabíjecí stanice v garážích například v nižních či horních, tedy vzdálených patrech. Naopak, není vhodné stanice budovat jinde, než v prostoru s přímým výjezdem na ulici a podobně.
Co jen tyto základní zásady napovídají? Že značný počet provozovatelů již stojících, ale i budoucích nadzemních a podzemních garáží prostě zakáže vjezd a umístění elektromobilů v těchto prostorách, domnívají se experti ÚAMK. Jednak půjde o značné náklady pro zajištění všech do budoucna požadovaných opatření. Za druhé, proč by provozovatelé riskovali, že požár zachvátí i okolní „ropácké“ vozy, nedej bože ohrozí životy? Každý si dovede představit, jak vysokou pojistku by asi pojišťovny v takových případech po majitelích objektů požadovali. Takže?