Pomalu se blíží okamžik, kdy začneme přemýšlet o přezouvání pneumatik, zimních za letní.
Přestože patří čeští motoristé mezi ty, kdo většinově na zimu nazouvají ze 60 až 65 % zimní pláště, pomalu roste počet těch, kdo přezouvat nemusí. Důvod? Buď žijí například ve velkých městech, kde lze při nízkém nájezdu zůstat na letních pneu, nebo zvolili celoroční pláště. Ty měnit také na jaře nemusí. Takže jsou bez starosti?
Ne tak docela, protože odborníci ÚAMK doporučují po nájezdu nad 10 000 kilometrů za rok nechat pláště na osobním voze „rotovat“. Připomeňme v této souvislosti první zásadu, o níž ostatně hovoří i české předpisy. Ty dovolují na jedné nápravě mít jeden totožný typ a dezén, na druhé nápravě pak další. V tomto případě přirozeně ona doporučovaná zhruba roční výměna plášťů může probíhat jen na jedné nápravě. Něco jiného je, když, a to experti doporučují, máte na celém vozidle totožné pláště. Pak je třeba se orientovat podle dezénu.
Upřímně řečeno, nejrozumnější je se s celou věcí obrátit na pneu- nebo autoservis. Pokud někam jezdíte pravidelněji, samotní pracovníci na vaše na zimu odložené letní pláště obvykle křídou značí, zda jde o pravé přední nebo levé přední či zadní pneumatiky, aby je pak mohli nechat správně „rotovat“.
Pokud se někdo do výměny pouští sám, měl by volit správný postup podle toho, zda jde o směrový dezén, asymetrický nebo symetrický dezén. V prvním případě platí, že se kola mění na dané jedné straně jen dopředu a dozadu. Asymetrický dezén je něco podobného, má totiž jasně stanovenu vnitřní a vnější stranu. Pro „kutily“ je nejvhodnější symetrický dezén, který lze měnit na voze i křížem.
Proč vůbec ono „rotování“ dělat? Protože tak jako se rozdílně sjíždějí pláště vozů s předním a zadním pohonem i 4 x 4, tak také podle stylu jízdy (brzda – plyn), zatížení vozu a tak dále. Pakliže motorista nepřistoupí na „rotaci“, dříve nebo později to pocítí na řízení, při brzdění, vyhýbacích manévrech a podobně. Zkrátka zhoršuje schopnosti svého auta.