Snad největší děs mají motoristé z toho, že když míří na dovolenou s celou rodinou, zůstanou na dálnici, která se sune jen krokem a před nimi je takových kilometrů ještě desítky. V takový okamžik začne rodinné hledání v mapě a navigaci, jak se tohoto dálničního „špuntu“ zbavit a sjet z dálnice. Třeba si i zajet, ale jen se dostat z této smyčky. Jak se říká: všechno je lepší, než se pražit na dálnici. V Tyrolsku se dusit budete v koloně dál. Proč?

Jednoduše proto, že v této spolkové rakouské zemi byl přijat předpis, který říká, že kdo nemá jasně prokazatelný cíl mimo dálnici, nesmí z ní sjet, a to pod pokutou 5 500 Kč. Důvod je zjevný – paralelní s dálnicí trasy se velmi záhy zaplní a kromě kolon na dálnici tak vzniknou další v okolí, tedy na místních komunikacích.

Přiznejme, že asi můžeme pochopit nespokojenost místních s kolonami prchajících z dálnice motoristů, kteří k nim vlastně vůbec nemíří. A lze opatření zabraňující sjezdu z ucpané dálnice chápat, pokud jde o nákladní a užitkové vozy, méně už pokud jde o ty osobní. Nicméně, tak bylo rozhodnuto, a také českým motoristům to budiž varováním. Dodejme, že tato omezení platí jen o víkendu nebo svátcích od 7. hodiny ranní do 19. hodiny večerní, a to až do listopadu.   

Od ledna příštího roku 2025 cena dálničních kupónů opět meziročně povyroste. Ostatně to ministerstvo dopravy také avizovalo již dříve, že bude vycházet při stanovení indexu nárůstu ceny dálničních známek především z počtu nově zprovozněných kilometrů dálnic a dalších faktů. Takže – celoroční standardní viněta vyjde v Čechách od ledna 2025 na 2440 Kč.

Samozřejmě, že nejde o jediný údaj, naopak celkem je stanoveno 16 cen za průjezd po českých dálnicích. Od 0lové sazby až po zmiňovaných 2440 Kč. Kdo ušetří? Ti, kdo jezdí na biometan (1220 Kč), zemní plyn (CNG a LNG – 1220 Kč), stejně jako majitelé plug-in hybridů (610 Kč). Na místě je také uvést, že společně s ročními cenami budou klesat proti základní hodnotě zhruba o polovinu a znovu o polovinu v uvedených případech i 30denní, 10denní a 1denní známky.

Konečně 0 Kč bude stát jízda v elektromobilu nebo vozidle na vodík. Dále platí nulová sazba pro vozidla přepravující držitele ZTP nebo ZTP/P průkazů. Výjimkou jsou i motoristé vezoucí nezaopatřené děti s onkologickým onemocněním. No a nakonec výjimku mají i historická vozidla s SPZ a průkazem historického vozidla.

A jak si na tom stojíme ve srovnání se zahraničím? Pokud jde o ceny ročních známek, v zásadě nás předčí svojí výší pouze viněty v Maďarsku (jejich růst z 3150 Kč se zastavil na 3600 Kč) a Slovinsku (2790 Kč). Naopak Rakousko, s přibližně dvojnásobnou délkou dálniční sítě, má prakticky totožnou cenu jako u nás (2445 Kč), byť cena vzrostla o 7,7 %. Slovensko, s asi poloviční délkou dálnic proti ČR, zažívá letos až 60% skok. A to z původní ceny kolem 1300 Kč na letošních 90 euro, tedy asi 2250 Kč, při stále padajícím kurzu koruny vůči euru. Švýcarsko, s cenou výhradně jen roční viněty, je pak doslova „láce“ – asi 1000 Kč. Samozřejmě zcela přesné ceny ovlivňují měnové kurzy, ale i místo, kde známku motorista kupuje.

Kde si ji může koupit? Jednak v pražské centrále ÚAMK v Praze 4 v ulici Na Strži 9, ale i na pobočkách České pošty, stejně jako čerpacích stanicích EuroOil a RoBin Oil, ale i dalších místech. Další možností v případě elektronických dálničních známek je internet. Je ale třeba se mít na pozoru při hledání a zvolit oficiálního prodejce, nikoliv přeprodejce, jejich ceny mohou být i podstatně vyšší.

Na místě je také uvést, jaké postihy čekají ty, kdo jedou bez zaplacení po dálnici: pokuta na místě 5000 Kč, ve správním řízení 20 000 Kč. Ovšem v případě zneužití systému osvobození od poplatků je sankce až 100 000 Kč.  

Bezmála na dvacet let se na některých rakouských dálnicích zabydlely tak zvané IGL zóny, kde byla omezena rychlost pro vozy se spalovacími motory na 100 km/h. Pro české motoristy je především rozhodující dálnice A9 směřující do slovinského Mariboru. Tedy přesně na jedné z hlavních tras každoročního letního putování českých motoristů k Jadranu.

Jelikož v letošním roce hovoří chorvatské zastoupení turistického ruchu v ČR zatím o 16 % meziročním nárůstu zájmu českých cestovatelů, je každá změna umožňující plynulejší a rychlejší cestování směrem k Jadranu důležitá. K takovým bude patřit i zrušení IGL zón na dálnicích ve Štýrsku. V této spolkové zemi má jít o úseky o celkové délce zhruba 95 kilometrů. Na nich, je v rámci ochrany okolních obytných aglomerací proti emisím a mikročásticím, pro vozy se spalovacími motory stanovena maximální rychlost 100 km/h, což hlídá dlouhá řada měřících zařízení. Tak je tomu například při obchvatu Salzburgu i dalších měst. Jedinou výjimkou byly elektromobily, které mohly pokračovat i v těchto úsecích s dopravní značkou omezující rychlost, dále dálniční stotřicítkou.

V této letní sezóně by ona obvyklá dálniční rychlost měla platit i pro „ropáky“ spalující fosilní paliva. Odborníci ÚAMK ještě tento fakt ověří přímo na místě nyní na začátku června, tedy před hlavní turistickou sezónou.       

Zcela správně se říká, že každý extrém je nebezpečný. Pro situaci na silnicích je to stejně tak příliš rychlá, stejně jako příliš pomalá jízda. Nejde o pouhé obecné konstatování, nebo přání, ale o dopravní předpis. Pro dálnici je sice stanoven limit 80 km/h, ale na ostatních silnicích nic striktně stanoveného neplatí. Takže?

Tudíž je na místě se řídit zněním zákona, který říká, že rychlost kromě dopravních předpisů a značek mohou stanovit naše schopnosti řidiče, stav automobilu a jeho náklad či to v jakém stavu je silnice nebo jaké je počasí. Jinými slovy, pakliže nic z toho se „nekoná“, je pomalá jízda bezdůvodná a znamená, že daný řidič-šnek omezuje plynulost dopravy. Za což může být pokutován obdobně jako za opačný extrém – nebezpečně rychlou jízdu.

České předpisy jsou v tomto směru, tak jako ostatně v mnoha dalších ohledech, povrchně nekonkrétní. Naopak například na Slovensku je přílišné zpomalení nebo pomalá jízda jasně kvalifikována a pokutována. Ještě konkrétnější jsou pak předpisy třeba ve Velké Británii, kde je příliš pomalá jízda kvalifikována jako bezohledná a pokutována na místě až zhruba 3000 Kč a připsáním 3 trestných bodů a v přestupkovém jednání až částkou 150 tisíc korun a zákazem řízení.

Proč takto „drakonický“ postih? Jednoduše proto, že provokuje řidiče k riskantnímu předjíždění. Podle průzkumu Stem/Mark je 42 % českých mužů-řidičů mimořádně pomalou jízdou vyprovokováno až k agresivitě. U žen je to 29 %. Jinými slovy, šofér, který se plouží za řidičem v klobouku, nebo s platem vajíček na zadním okénku se může chovat nepředloženě a následkem je pak třeba i dopravní nehoda.